|
|
Způsoby nakládání s radioaktivními odpady v ČR a ve světě
Polák, Luboš ; Šen, Hugo (oponent) ; Nerud, Pavel (vedoucí práce)
Způsobů nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady je celá řada. Cílem této práce bylo shrnout přístup České republiky a ostatních významných zemí k této problematice. Nejprve je uvedena klasifikace radioaktivních odpadů dle různých kritérií. Následně je definován a popsán palivový cyklus, jakožto největší producent všech druhů radioaktivních odpadů. Poté je rozebrán přístup České republiky k nakládání se všemi druhy radioaktivních odpadů a postoj k hlubinnému úložišti. Na závěr jsou uvedeny některé, v tomto směru, významné země a jejich přístup k vyhořelému jadernému palivu, radioaktivním odpadům a způsobu jejich konečného uložení.
|
|
|
Model vyhořívání jaderného paliva v průběhu palivové kampaně
Smola, Luděk ; ČEZ,, Ondřej Zlámal, (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je tvorba modelu dlouhodobé kinetiky jaderného reaktoru – tedy modelu, který simuluje změny v jaderném palivu uvnitř aktivní zóny za provozu reaktoru. Dlouhodobá kinetika znamená, že jsou sledovány především změny v horizontu celé pětileté palivové kampaně, tedy změny koncentrace izotopů obsažených v původním palivu a vznik nových (se zaměřením na vyšší aktinoidy a plutonium). Tento matematický model je vytvořen v programu MAPLE 14. Výstupy z tohoto modelu jsou přehledným způsobem graficky zpracovány a podrobeny důkladné analýze, aby bylo možno vyvodit ucelené závěry celé problematiky. Práce samozřejmě zahrnuje i veškeré teoretické a informační podklady, přispívající k pochopení všech aspektů řešeného modelu – historický vývoj jaderných reaktorů, jejich základní rozdělení, popis paliva jaderných reaktorů se zaměřením na palivo pro tlakovodní reaktor typu VVER (pro které je model vytvořen), možnosti využití MOX paliva a vybrané pojmy z jaderné fyziky.
|
|
|
Model vyhořívání jaderného paliva v průběhu palivové kampaně
Smola, Luděk ; ČEZ,, Ondřej Zlámal, (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je tvorba modelu dlouhodobé kinetiky jaderného reaktoru – tedy modelu, který simuluje změny v jaderném palivu uvnitř aktivní zóny za provozu reaktoru. Dlouhodobá kinetika znamená, že jsou sledovány především změny v horizontu celé pětileté palivové kampaně, tedy změny koncentrace izotopů obsažených v původním palivu a vznik nových (se zaměřením na vyšší aktinoidy a plutonium). Tento matematický model je vytvořen v programu MAPLE 14. Výstupy z tohoto modelu jsou přehledným způsobem graficky zpracovány a podrobeny důkladné analýze, aby bylo možno vyvodit ucelené závěry celé problematiky. Práce samozřejmě zahrnuje i veškeré teoretické a informační podklady, přispívající k pochopení všech aspektů řešeného modelu – historický vývoj jaderných reaktorů, jejich základní rozdělení, popis paliva jaderných reaktorů se zaměřením na palivo pro tlakovodní reaktor typu VVER (pro které je model vytvořen), možnosti využití MOX paliva a vybrané pojmy z jaderné fyziky.
|
|
|
Způsoby nakládání s radioaktivními odpady v ČR a ve světě
Polák, Luboš ; Šen, Hugo (oponent) ; Nerud, Pavel (vedoucí práce)
Způsobů nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady je celá řada. Cílem této práce bylo shrnout přístup České republiky a ostatních významných zemí k této problematice. Nejprve je uvedena klasifikace radioaktivních odpadů dle různých kritérií. Následně je definován a popsán palivový cyklus, jakožto největší producent všech druhů radioaktivních odpadů. Poté je rozebrán přístup České republiky k nakládání se všemi druhy radioaktivních odpadů a postoj k hlubinnému úložišti. Na závěr jsou uvedeny některé, v tomto směru, významné země a jejich přístup k vyhořelému jadernému palivu, radioaktivním odpadům a způsobu jejich konečného uložení.
|
|
|
Comparison of Nuclear Energy Policy in the Czech Republic and France
Loiseau, Jean-Camille ; Šauer, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Antonín (oponent)
Tento dokument studie jaderné technologie a vyhodnocuje s největší pravděpodobností technický vývoj přijde do roku 2030. Zkoumá rysy české a francouzské jaderné programy, porovnává struktury jaderného odvětví a odhady výhody & nevýhod další vývoj v obou zemích. Příspěvek hodnotí-li určitý vývoj jaderného odvětví v jedné zemi může být použit v jiné zemi a vice-versa. Konečně navrhuje soubor doporučení pro obě země, pokud jde o rozvoj svého jaderného programu.
|
host ::
RSS.